Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 31 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Příprava a charakterizace vrstev deponovaných metodou plazmové polymerace na bázi 2-ethyl-2-oxazolinu
Kucserová, Aneta ; Horák, Jakub (oponent) ; Mazánková, Věra (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá depozicí vrstev z monomeru 2-ethyl-2-oxazolinu v dielektrickém bariérovém výboji v dusíkové atmosféře. V teoretické části jsou popsány polyoxazoliny, dielektrický bariérový výboj, plazmová polymerizace a diagnostické metody, které popisují charakteristiku připravených vrstev. Experimentální část se zabývá depozicí vrstev a stanovením fyzikálně chemických vlastností. V závěru jsou výsledky porovnány s vrstvami, které byly vyrobeny z 2-methyl-2-oxazolinu.
Studium plazmových produktů pomocí hmotnostní spektrometrie
Bureš, Michal ; Čáslavský, Josef (oponent) ; Čech, Vladimír (vedoucí práce)
Tenké vrstvy plazmových polymerů z tetravinylsilanu a směsi tetravinylsilanu s kyslíkem byly připravovány na křemíkových substrátech. Kyslík byl přidáván k tetravinylsilanu pro zlepšení kompatibility tenkých vrstev se skleněnými substráty. Hmotnostní spektrometrie byla využita během čištění depoziční komory ke kontrole zbytkových plynů a čistoty pracovních plynů a ke sledování neutrálních produktů a stability výboje během depozice.
Plazmochemická depozice vrstev z plynné fáze
Žák, Luboš ; Salyk, Ota (oponent) ; Čech, Vladimír (vedoucí práce)
Diplomová práce se v teoretické části zaměřuje na rešerši současného stavu poznání v oblasti plazmatu, plazmové polymerace a charakterizace tenkých vrstev mikroskopickými a spektroskopickými technikami. Experimentální část popisuje technologii plazmochemické depozice z plynné fáze (PECVD) a vybrané analytické techniky. Vysoká reprodukovatelnost přípravy vrstev je zabezpečena přesným řízením depozičních podmínek, monitorováním plazmatu a analýzou plazmových produktů při použití hmotnostní spektrometrie. Výsledky práce prokázaly souvislost mezi složením, chemickou strukturou, optickými vlastnostmi, mechanickými vlastnostmi materiálu a efektivním výkonem použitým pro depozici vrstev.
Polymerní vrstvy připravené na bázi 2-methyl-2-oxazolinu plazmochemickou metodou a jejich diagnostika
Podzemná, Daniela ; Kozáková, Zdenka (oponent) ; Mazánková, Věra (vedoucí práce)
Předmětem této bakalářské práce je příprava tenkých polymerních vrstev na bázi monomeru 2- methyl-2-oxazolinu. Vrstvy byly připraveny plazmovou polymerací v dielektrickém bariérovém výboji při inertní dusíkové atmosféře. V experimentální části byly polyoxazolinové vrstvy charakterizovány pomocí několika diagnostických metod. První z nich bylo studium povrchu pomocí skenovací elektronové mikroskopie, dále stanovení kontaktního úhlu a následné stanovení volné povrchové energie. Byly zkoumány také antibakteriální vlastnosti pomocí antibakteriálních testů s využitím bakteriální kultury Staphylococcus epidermidis.
Plazmatické povrchové úpravy skleněných vláken na bázi organokřemičitanů
Veteška, Jaromír ; Salyk, Ota (oponent) ; Čech, Vladimír (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřena na přípravu tenkých polymerních vrstev na skleněná vlákna připravených depozicí z plynné fáze v nízkoteplotním plazmatu (PE CVD) ze směsi tetravinylsilanu (TVS) a kyslíku. K charakterizaci tenkých polymerních vrstev a k optimalizaci depozičních podmínek, které by byly reprodukovatelné, byly napřed připraveny vrstvy na plošných substrátech.
Optimalizace plazmatických povrchových úprav skleněných vláken
Širjovová, Veronika ; Knob, Antonín (oponent) ; Čech, Vladimír (vedoucí práce)
Diplomová práce je věnována problematice povrchových úprav skleněných vláken nanáše-ných metodou plazmochemické depozice z plynné fáze za účelem přípravy funkční mezi-vrstvy zlepšující užitné vlastnosti polymerních kompozitů. Byl sledován vliv depozičních podmínek na smykovou pevnost výsledného kompozitu s ohledem na chemické složení nane-sené vrstvy. Tenké vrstvy byly deponovány na rovinné substráty a vláknovou výztuž za použití mono-meru tetravinylsilanu ve směsi s kyslíkem při vybraných výkonech plazmatického výboje. Chemické složení připraveného materiálu bylo analyzováno infračervenou spektroskopií, adheze vrstvy k rovinnému substrátu byla posuzována na základě výsledků vrypové zkoušky. Vložením upravených vláken do nenasycené polyesterové pryskyřice a následným vytvrze-ním byl připraven vzorek kompozitu, jenž byl podroben smykovému testu krátkých trámečků.
Chemická struktura tenkých vrstev na bázi křemíku
Olivová, Lucie ; Franta, Daniel (oponent) ; Čech, Vladimír (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá charakterizací a přípravou tenkých polymerních vrstev na křemíkové substráty metodou plazmochemické depozice z plynné fáze. Hlavní součástí práce je literární rešerše z oblasti plazmové polymerace a infračervené spektroskopie. V experimentální části byly připraveny tenké polymerní vrstvy na bázi tetravinylsilanu a tetravinylsilanu s přídavkem směsného plynu (argonu). Připravené tenké vrstvy plazmových polymerů byly charakterizovány pomocí vybrané spektroskopické techniky - infračervené spektroskopie. Na základě vyhodnocení transmisních infračervených spekter byla určena chemická struktura vytvořených polymerních vrstev. Stanovené chemické struktury připravených vrstev byly sledovány s ohledem na depoziční podmínky a tedy i na možnost přípravy materiálů na míru pro nejrůznější použití.
Polymerní kompozity s vyššími užitnými vlastnostmi
Bábík, Adam ; Lapčík,, Lubomír (oponent) ; Prokeš, Jan (oponent) ; Čech, Vladimír (vedoucí práce)
Polymerní kompozity s vyššími užitnými vlastnostmi jsou materiály, u kterých je kladen důraz na specifické chemické a mechanické vlastnosti s ohledem na jejich širokou míru uplatnění. Jejich hlavními výhodami jsou vysoká pevnost a houževnatost v porovnání s jejich nízkou hmotností a hustotou. Pro dobré výsledné vlastnosti je třeba zajistit vysokou adhezi výztuže a matrice na jejich mezifázovém rozhraní byly připraveny vrstvy plazmově polymerovaného tetravinylsilanu (pp-TVS) na svazky skleněných vláken při různé tloušťce a efektivním výkonu. Připravené vrstvy pp-TVS byly analyzovány z hlediska chemického složení (RBS, FTIR, XPS) a také mechanických vlastností (NI-AFM). Pro posouzení míry adheze byly použity testy pro smykovou pevnost na rozhraní a test vytrhávání svazku vláken na rozhraní vlákno matrice.
Depozice a charakterizace polymerních vrstev připravených na bázi 2-methyl-2-oxazolinu
Tomečková, Klára ; Čech,, Jan (oponent) ; Mazánková, Věra (vedoucí práce)
Polyoxazoliny jsou třídou polymerů, které jsou svými vlastnostmi vhodným materiálem pro medicínské aplikace. Tyto polymery se vyznačují antibakteriálními vlastnostmi, které mohou zabránit bakteriální kolonizaci zdravotnických prostředků a významně tak snížit riziko infekce. Dále jsou polyoxazoliny zajímavé dobrou biokompatibilitou. Předmětem předkládané práce je příprava tenkých vrstev na bázi oxazolinu plazmovou polymerací. Tenké vrstvy byly připraveny plazmovou polymerací z 2-methyl-2-oxazolinových par v dusíkové atmosféře v dielektrickém bariérovém výboji. Při depozici byla zvyšována teplota substrátu. Polyoxazolinové vrstvy byly charakterizovány několika diagnostickými metodami. Fyzikální a chemické vlastnosti tenkých vrstev byly studovány pomocí SEM, AFM, FTIR, měřením kontaktních úhlů a nanoindentační metody. Bylo zjištěno, že vrstvy jsou homogenní, hydrofilní a mají vyšší obsah dusíku. Dále vrstvy vykazovaly viskoelastické vlastnosti. Polyoxazolinové vrstvy byly podrobeny antibakteriálním testům a testům biokompatibility, čímž bylo zjištěno, že vrstvy mají antibakteriální vlastnosti a podporují životaschopnost buněk.
Plazmochemická příprava polymerních vrstev na bázi 2-ethyl-2-oxazolinu a jejich diagnostika
Podzemná, Erika ; Menčík, Přemysl (oponent) ; Mazánková, Věra (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá depozicí tenkých polymerních vrstev na bázi 2-ethyl-2-oxazolinu, za použití dielektrického bariérového výboje v dusíkové atmosféře. Obecně jsou tyto polyoxazoliny charakterizovány dobrými antibakteriálními účinky, což z nich činí vhodný materiál pro aplikace v medicíně. Po přípravě vrstev byly studovány jejich vlastnosti pomocí tří metod. První z nich byly antibakteriální testy, u kterých bohužel nedošlo k potvrzení výše uvedených vlastnosti. Dále byla pomocí měření kontaktních úhlů stanovena volná povrchová energie vrstev, z které bylo možno odvodit, že se jedná o povrchy hydrofilní. Skenovací elektronovou mikroskopii byl zobrazen povrch vrstev i prvkové složení díky připojenému detektoru rentgenového záření.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 31 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.